Josef Vaškovič (1944) z Hlohovce u Břeclavi napsal řadu básní i textů k písním ve svérázném jazyku, který nazval "lohovščinou". Lohovščina je jazykem předků nynějších obyvatel, kteří ještě tak mluví, ale pomalu a jistě už přecházejí k češtině. Když se rozhodl, podporován přáteli a obecním úřadem, vydat je knižně, našel cestu ke mně. Je pochopitelné, že jsem na jeho knížku navrhl přebal a doplnil ji řadou ilustrací, tedy kresbami hlohoveckých zákoutí, na něž se teď můžete podívat

Přidávám jednu báseň z této publikace.
Malovaná vesnička
Podívaj se z meze dúle, ,
na tú pěknú dědinu.
F celém světě nandeš takú,
enom jednu jedinú.
Kolem samé vinohrady,
u rybníka zámeček.
Vede k němu pod Lohovcem,
po zahradě chodníček.
Ve sklepách je dobré víno,
pěkně sa pri něm spívá.
Esli večer nebo ráno,
veselo z něho bývá.
V ulicách je plno kvíťá,
fšady sa to zeleňá.
Rozhlédni sa ešče jednú,
jaká je to dědina.
Vesnička jak malovaná,
radosť na ňu pohledět.
Takú krásu nám fšeci ludé,
možú enom závidět.